Aktuality a akce

V sobotu 17. října byl na výstavě přítomen mykolog Pavel Moran, který výstavu připravil. V jejím průběhu pak určoval návštěvníkům přinesené houby a odpovídal na zvídavé otázky, zejména jak bezpečně poznávat některé méně známé, avšak výtečné druhy a jak je v kuchyni upravit. Součástí výstavy bylo promítání více než 400 fotografií hub Pavla Morana a pro děti byla připravena tvořivá dílna a houbová Krakonošova zahrádka.

Nejvíce zastoupeným rodem byly na výstavě holubinky s celkem 24 druhy následované čirůvkami a pavučinci s osmnácti druhy a ryzci, kterých mohli návštěvníci na výstavě vidět čtrnáct druhů. Dále bylo k vidění osm druhů muchomůrek a shodně osm druhů strmělek. Hojně byly na výstavě zastoupeny hřibovité houby, které se těšily velkému zájmu návštěvníků. Pokud bychom spočítali všechny druhy hřibovitých – hřiby, kozáky, křemenáče, klouzky i slizáky, nalezli bychom zde celkem 19 druhů včetně velkých exemplářů hřiba smrkového nebo hřiba kováře.

Mezi zajímavé exponáty výstavy opět patřily plodnice pavučinců z podrodu pahřib (Phlegmacium) mezi nimiž bylo několik vzácných druhů rostoucích na bazickém podloží. Například pavučinec žlutoslizký (Cortinarius aureopulverulentus), nápadný až citronově žlutou pokožkou klobouku, kontrastující s modrošedýmý lupeny a nápadnou hlízou na bazální části třeně, nebo pavučinec hlenohlavý (Cortinarius cephalixus), který je nápadný, jak už název napovídá, slizkou pokožkou klobouku. Dalším takovým exponátem byl pavučinec zlatohnědý (Cortinarius percomis), jehož plodnice jsou oranžovožluté, lupeny žluté a především je nápadná dužnina, která je taktéž žlutá a má výraznou vůni, která ukazuje rozdíl ve vnímání vůní lidmi. Někdo ji označuje jako ovocnou s výrazným zastoupením jablka, někdo jako kořeněnou, podobnou majoránce, někomu připomíná vůni bergamotu.

Mnoho dotazů návštěvníků směřovalo k podzimním čirůvkám, které sbírali po generace naši rodiče a prarodiče – čirůvce havelce (Tricholoma portentosum) a čirůvce zelánce (Tricholoma equestre). Tyto dvě dosti odlišné houby, předky často kumulativně nazývané "strnádky", mají naprosto odlišný osud. Zatímco čirůvka havelka je stále doporučovanou výbornou jedlou houbou, tak čirůvka zelánka byla po několika zdravotních problémech, které způsobila svým konzumentům především ve Francii, zařazena mezi nebezpečné druhy a její konzumaci nelze doporučit. Je to obrat, který hodně lidí těžko chápe, protože tato houba platila za výbornou delikatesu, avšak při její opakované konzumaci v kratším časovém úseku dochází ke kumulaci toxinů a těžká rhambdomyolýza (rozklad svalových buněk) vede k akutnímu selhání ledvin. Jeden takový případ ve Francii skončil fatálně, a proto není radno toto podceňovat, i když jsou lidé, kteří tuto houbu celý život konzumovali a žádné problémy neměli. Existuje i možnost, že houby figurující v těchto případech mohli být špatně určeny, případně kontaminovány látkami, které akumulovaly z podloží, nicméně doporučení vyřadit čirůvku zelánku z jedlých hub je zcela na místě.

Výstava, kterou pořádali společně Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, RP Střední Čechy – Správa CHKO Blaník a Český svaz ochránců přírody Vlašim, zůstala přístupná pro návštěvníky Domu přírody Blaníku do neděle 18. října a celkem ji zhlédlo okolo 250 návštěvníků.